MOTORY
1. Základní pojmy a definice
1.1. Definice spalovacích motorů
Spalovací motory jsou tepelné hnací stroje, ve kterých se tepelná energie získaná spalováním vhodných kapalných nebo plynných paliv mění na mechanickou práci. Spalování probíhá přímo v pracovním prostoru motoru. Při přeměně tepelné energie na mechanickou práci probíhají ve spalovacích motorech termodynamické děje, při nichž se mění chemické složení pracovní látky. Soubor dějů tvoří pracovní cykly (oběhy) spalovacích motorů.
1.2. Základní rozdělení spalovacích motorů
a) pístové spalovací motory
s přímočarým vratným pohybem pístu
s krouživým pohybem pístu
b) spalovací turbíny
c) reaktivní motory
proudové
raketové
1.3. Rozdělení spalovacích motorů s přímočarým pohybem pístu
a) Podle druhu paliva
Motory na kapalná paliva – používají se uhlovodíková paliva, základním zdrojem je ropa a dělí se lehká (benzín) a těžká (nafta). Tato paliva se používají nejčastěji, výhodou je uskladňování a jednoduchá doprava. 
Motory na plynná paliva – používají se nejčastěji zemní plyn, propan-butan a další. Výhodou je snadná mísitelnost se vzduchem, vysoká rychlost hoření a výhřevnost. Nevýhodou je skladování a rozvod.



b) Podle principu činnosti
Čtyřdobé motory – pracovní cyklus proběhne během dvou otáček klikového hřídele tj. 4 zdvihů pístu.

Dvoudobé motory – pracovní cyklus proběhne během jedné otáčky klikového hřídele tj. 2 zdvihů pístu.


c) Podle způsobu zapálení směsi
Motory s umělým zažehnutím (zážehové) – okamžik zážehu je proveden elektrickou jiskrou.


Motory se samočinným vznícením (vznětové) – vznícení se dosáhne vstříknutím paliva do kompresí zahřátého vzduchu.

d) Podle způsobu plnění válce
Motory plněné pod tlakem (atmosférické) – podtlak se vytváří pohybem pístu ve válci.
Motory plněné přetlakem (přeplňované) – přetlak se vytváří dmychadlem nebo kompresorem.
e) Podle konstrukční úpravy motoru
Podle uspořádání válců:


Podle použitého rozvodu:
 – s ventilovým rozvodem


- rozvod pístem
              
- rozvod membránovým ventilem 

- rozvod šoupátkem 


Podle smyslu otáčení klikového hřídele:
 –  pravotočivé (kliková hřídel se otáčí ve směru hodinových ručiček) 
 –  levotočivé (kliková hřídel se otáčí proti směru hodinových ručiček) 



Literatura
1. GSCHEIDLE, Rolf. Příručka pro automechanika. 3. přeprac. vyd. Překlad Iva Michňová, Zdeněk Michňa, Jiří Handlíř. Praha: Europa - Sobotáles, 2007, 685 s. ISBN 978-80-86706-17-7.
2. GSCHEIDLE, Rolf. Tabulky pro automechaniky: tabulky, vztahy, přehledy, normalizované postupy : matematika, vedení podniku, základní odborné znalosti, materiály, technické kreslení, odborné znalosti, elektrické vybavení, předpisy. Překlad Jiří Handlíř. Praha: Europa-Sobotáles, 2009, 496 s. ISBN 978-80-86706-21-4.
3. JAN, Zdeněk, ŽDÁNSKÝ, Bronislav. Automobily Motory 3. 5. vyd. Brno: Avid, 2008, 179 s. ISBN 978-80-87143-06-3.
4. HROMÁDKO, Jan. Spalovací motory: komplexní přehled problematiky pro všechny typy technických automobilních škol. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 296 s. ISBN 978-80-247-3475-0.